Téma bylinných nápojů v souvislosti s intolerancí laktózy je dnes stále aktuálnější. Mandlové mléko se vyznačuje absencí cholesterolu a laktózy, a proto představuje vhodnou alternativu k mléku živočišného původu. Navíc má dlouhou trvanlivost i bez potřeby chlazení. Obsahuje vitaminy a množství cenných živin, jako jsou železo, draslík, hořčík, zinek či fosfor.
Při výrobě mandlového mléka po dekantaci a přefiltrování zůstává tzv. okara – mandlová kaše. Tato vedlejší surovina nachází uplatnění například v kosmetice, kde se využívá v čisticích přípravcích na pleť. Okara se obvykle suší a dále zpracovává na mandlovou mouku nebo prášek. Výroba mandlového mléka je proto prakticky bezodpadová, jelikož ze zbytků lze vytvořit další produkty.
Klíčovým krokem při výrobě mandlového mléka je mletí a vytvoření stabilní emulze, ve které jsou rozptýlené tuky a bílkoviny obsažené v mandlích. Aby si mandle zachovaly své prospěšné vlastnosti, doporučuje se produkt nepřehřívat. Pro doladění chuti je možné přidávat různé příchutě a stabilizátory, které zároveň zabraňují separaci směsi při nízkém podílu mandlí.
V průmyslové výrobě procházejí všechny rostlinné nápoje, včetně mandlového mléka, pasterizací, která zajišťuje mikrobiologickou stabilitu a prodlužuje jejich trvanlivost.
Internet je zaplaven recepty na výrobu mandlového mléka pomocí kuchyňského mixéru, přičemž v průmyslové výrobě jeho funkci přebírají speciální homogenizátory-dispergátory určené pro přípravu suspenzí a emulzí, případně stroje na výrobu sójového mléka, jako je kotlík Veggie Milk.
Tato zařízení se vyznačují tím, že dokážou pracovat v cyklickém režimu, na rozdíl od průmyslových linek s nepřetržitým provozem. Jedná se o pracovní nádobu se spodně umístěným homogenizátorem-dispergátorem, vybavenou cirkulačním okruhem pro kontinuální recirkulaci přes homogenizátor, čímž se dosahuje velikosti frakce suroviny až do 100 mikronů.
